Jo Nesbø - Spasitel

Detektivní román Spasitel od norského spisovatele Jo Nesba byl vydán letošního roku. Jedná se už o několikátou autorovu knihu, ve které jako hlavní postava vystupuje Harry Hole. Policista, který navzdory svým alkoholovým problémům, má pro řešení případů ten správný cit a talent. Spasitel nás zavede do Osla, kde se děj odehrává. Někdo vraždil přímo na náměstí během předvánočního koncertu, ale kdo? Tajemný člověk, jenž si říká malý spasitel. Harry postupně odkrývá podhoubí celé spletité vraždy (a nejen té), až nám nakonec naservíruje překvapující odhalení.

Začátek knihy je napsán poněkd s menším důrazem na napínavost a nevtáhl mě tak do děje. Poté se však situace obrátila a já byla nalákána do hlubin slov a myšlenek. Příběh je rozčleněn na několik kapitol a částí, a jak už je u knih tohoto žánru zvykem, střídá se zde úhel Harryho a vrahova pohledu. Mistrně jsou napsány přechody mezi těmito pasážemi, které na sebe naoko navazují (spasitelova pasáž je ukončena otázkou, na níž zdánlivě odpovídá Hole, avšak po přečtení dalších vět zjistíme, že tomu tak není).

Samotná zápletka je důmyslná, ale chybí jí jakási nevšednost. Jak to celé vlastně bylo se samozřejmě dozvíme až na konci, ale na příběhu jsem něco postrádala. Více šokující odhalení. Protože odhalení jsme se sice dočkali, ale nebylo zas až tak šokující. Na druhou stranu ovšem musím uznat, že někdy jsem nevěřila svým očím (zvláštní vrahova maskovací vlastnost) a při rozplétání jednotlivých nitek na mě několik překvapení čekalo. Jen tomu chybělo NĚCO, co nedokážu popsat, ale jiným mnou přečteným knihám to nechybělo :) Možná snad hlavní dojem po přečtení, který se tady pomalu vytrácí do neznáma.

Kniha však dokázala to, co správná detektivka umět musí, a to udržet si čtenáře a až do posledního slova ho nepustit. Ač na začátku stisk tak silný nebyl, nakonec přece jen její síla vyhrála a donutila mě přečíst si ji až k závěrečné větě. A určitě mě navnadila na další autorovy knihy. Pro milovníky detektivek (a severu) rozhodně doporučuji.

Hodnocení: ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ - skvělá kniha se vším všudy, není co vytknout (až na ten rozvláčný začátek)

Dexter v hlavní roli - Jeff Lindsay

V knihkupectví jsem objevila tuto knihu ze velice příznivou cenu (99Kč), a jelikož sleduji seriál, rozhodla jsem se pro její koupi. Jak se mi Dexter v papírové podobě líbil?

Dexter v hlavní roli je již čtvrtá kniha této řady. Se znalostí prvních čtyř sérií seriálu jsem se vrhla do četby, avšak záhy zjistila, že kniha se od seriálu velmi liší. Hned za začátku mě překvapilo několik okolností, které se v seriálu nevyskytují (Astor a Cody jakožto Dexterovi následovníci, to, že Deb věděla, co je její bratr doopravdy zač).  Příběh pojednává o vrahovi, který své oběti vystavuje na veřejnosti a do jejich břicha vždy naaranžuje různé věci (naplní jej ovocem, papíry atd.). Poté, co Dexter udělá osudovou chybu a zabije nevinného člověka, se ho vrah snaží dostat. Dexter musí ochránit nejen sebe a svou čest, ale i svoji rodinu.

Styl vyprávění a samotné schéma příběhu se shodovalo se seriálem, poněkud rozvláčnější atmosféra a pomalejší tempo. Zápletka byla zajímavá, přímo nadprůměrná, avšak přišlo mi, že to autor neumí podat. Chybělo napětí, gradace, nedočkavost knihu dočíst, a to přestože by příběh k tomu měl vybízet. Jednoduchost vyprávění ovšem vzala za své. Vyprávění v první osobě, občas přecházející do první osoby množného čísla (to když se na povrch dral Dexterův Temný společník), příběhu dodalo na nevšednosti, to oceňuji.

V jedné kapitole se vyskytuje i odkaz na youtube, je škoda, že je ve skutečnosti falešný a dané video neexistuje. Jistě by bylo zajímavé dát knize touto cestou nový rozměr a propojit ji s videem či hudbou.

Co se týče samotného seriálu, první dvě série byly výborné, pak už moje nadšení vyprchalo, ale přesto se sledovat ještě dají (mám-li být upřímná, třetí série nestála za nic, ale ta čtvrtá už byla lepší). Celý seriál se line v pomalejším tempu přesně jako kniha. I Dexterovo vyprávění se velmi podobá předloze, některé věty jsou přímo přejaty z knihy.

A zavěrečné hodnocení? Znovu bych si knížku nejspíše nepřečetla, což mluví za vše :)

¤ ¤ ¤ ¤  - průměr, neoslní, ale k přečtení to je; přidávám půl bodu navíc, protože přece jen něčím dokáže oslnit ;)

451 stupňů Fahrenheita - Ray Bradbury

Jak se dozvíme již v úvodu, 451 stupňů Fahrenheita je teplota, při níž knihy hoří. Ty se pálí opravdu vždy a všude. Symbol nesvobody. Autor nám zde vyobrazil společnost, ve které vládne moderní technika a city, myšlenky, příroda jdou stranou. Svět je pohlcen telestěnami, před kterými obyvatelé tráví většinu času. Varování pro budoucí generace, které je ovšem aktuální i nyní. Sice nemáme telestěny, ale počítače jejich roli hravě zastoupí. A až si uvědomíme, že nejvíc času trávíme právě před obrazovkou našeho strůjce zábavy, tak bude pozdě. Lidé nebudou umět trávit volný čas jinak a samozřejmě to s sebou ponese vážné zdravotní problémy, jež pociťujeme i v dnešní době. Je čas na změnu.

Hlavní postavou je požárník Guy Montag. Požárníci ovšem neslouží k hašení ohně, naopak sami ho zakládají. Jejich úkolem je spálit všechny knihy. V knihách se totiž objevují rozporuplné myšlenky, které brání míru. V jedné najdeme takový názor, v druhé opačný a hned je důvod ke sváru. Bez knih bude mír. Paradoxně v této vybájené zemi probíhá válka.

V knize sledujeme osudy Montaga, jako požárník svědomitě plní svoji práci, pak ale začně pochybovat o tom, co dělá. Schová si některé knihy a spřátelí se s podobně smýšlejícími lidmi. Cestu mu ukáže dívka, které není cizí se procházet, kochat se přírodou, přemýšlet. To je něco, co se v této době nedělá. Proč by se člověk díval na měsíc, když má telestěny? Nač by chodil pěšky? Debaty na zápraží domu s rodinou? Nepřípustné. Lidé si přece našli lepší zábavu, než vysedávat a povídat si. Nejhorší je, že počítače nám v současnosti také kradou čas. Kolik z vás tráví večery diskuzí s rodinou?

Jak celé Montagovo snažení dopadne nebudu prozrazovat. Důležité je, že kniha nám přináší mnoho myšlenek, nad nimiž bychom měli přemýšlet. Zamyslet se, zda to je opravdu ten svět, který nás čeká a ve kterém budeme šťastni. Protože ať chceme nebo ne, pomalu se k němu blížíme (a v jiné podobě jsme už podobnou věc zažili). A změnit to můžeme pouze my.

Hodnocení:  ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ - skvělá kniha se vším všudy, není co vytknout