William Golding se proslavil svým dílem Pán Much, které se dočkalo dvou zfilmování. Od knihy jsem očekávala hodně, nezáživný začátek mě však zklamal, tudíž jsem ji nedočetla. Protože mi ovšem téma přišlo zajímavé, rozhodla jsem se, že zhlédnu filmovou verzi z roku 1990.
Film začíná poněkud rozvláčně, v čemž se mé pocity shodují s knihou. Nicméně poté se tempo ubírá správným směrem a já se vůbec nenudím. Možná jsem udělala chybu, když jsem knihu odložila, někdy jí musím dát druhou šanci. Sledujeme osudy chlapců, kteří ztroskotají na pustém ostrově. Demokracie, kterou zde nastolí, jim dlouho nevydrží. Z jedné skupinky kluků se postupně stanou dvě, které stojí proti sobě. Film je natočen opravdu výborně, výtečná hudba, chytlavá dějová linie, překvapivé zvraty. Jsme svědky odhalení zvířecí podstaty lidstva, jak při efektivním vyobrazení domorodého rituálu u ohně, tak při dalším nelidském chování chlapců, kde vidíme, jaké to je, když všichni jdou s davem. Co se odehraje, je vskutku velmi smutné, bohužel se to děje dnes a denně.
Závěrečný boj o život a o záchranu nakonec dopadne dobře. Ač poslední scéna nebyla vůbec k smíchu, nedalo mi to a musela jsem se pousmát. Několik dětí po nějakou dobu bez dozoru, dostatečně zdivočelých, páchajících hrůzné činy, je zastaveno jedinou dospělou osobou. Kruté uvědomění si reality. Pravda, posléze zjistíme, že zachránců se tam nachází více, ale to je v prvním momentu divákům skryto. A ty výrazy dětí mě pobavily.
Jako neznalec knižní předlohy hodnotím snímek na výbornou, skvělé zpracování a spousta myšlenek. Je to typ filmu, po jehož skončení přemýšlíte a přemýšlíte, což je jedině dobře. Doporučuji.
Hodnocení: ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ - skvělý film se vším všudy, není co vytknout (možná pouze ten pomalý úvod)
Žádné komentáře:
Okomentovat